Friská svatba 2006
26.7.-27.7. 2006 - Výlet do Holandska
Cesta byla dlouhá, ale všechny nás spojovala společná láska, fríští koně, a tak nám cesta utekla jako voda. Celou noc jsme hovořili a hovořili a najednou svítalo, to jsme se již blížili k hranici Německa a Holandska. Měli jsme trochu strach, že zabloudíme, pravdou je, že jsme několikrát nedobrovolně opakovaně vyzkoušeli kruhové objezdy, které jsme si všichni v Holandsku postupně velice oblíbili. K cíli naší cesty jsme dorazili právě v momentě, kdy projížděl svatební průvod městem (podrobněji viz reportáž níže).
Bylo veliké horko, ale atmosféra byla tak sugestivní, že jsme zapomněli vnímat nepříjemné pocity z tepla. Fotografka a redaktorka Věra Marková se okamžitě chopila fotoaparátu a zmizela nám z dohledu. Připadala si jako v ráji. Věrka z celého výletu, který byl celkově velice bohatý, připravila několik stovek nádherných fotografií.
Po hodince na sprchu a odpočinek v hotelu v Drachten jsme se opět vydali do městečka Joure na 21. Festival balónů. Byl již příjemný chládek a všude kolem centra, ze kterého balóny odlétaly, posedávalo mnoho lidí na židličkách, lehátkách, dekách, ale i jen tak na zemi. Byla to nádherná podívaná, soutěžilo 37 balónů, které měly úžasné tvary a barvy. Večer jsme seděli všichni unavení a spokojení na veliké louce, nad hlavou barevné balóny a přímo před námi malé stádečko fríských klisen s hříbátky. Prostě ráj na zemi… Přestože se nám z příjemného parku muzea nechtělo odcházet, museli jsme opět nasednout do sluníčkem vytopených aut a rozjet se směrem na jih od Drachten do velkých stájí u městečka Lunteren.Zde byla opět domluvena v předstihu prezentace několika chovných hřebců a prohlídka stájí. V tomto centru, ve kterém probíhají také různé druhy svodů a přehlídek, mají opravdu co ukazovat. Zde můžete vidět chovné hřebce jako je Felle 422, Folkert 353, Lolke 371, Wikke 404, Time 398, Doaitsen 420 a Haitse 700. Byli jsme svědky tréninku mladého úspěšného hřebce Doaitsen 420, jehož sperma si majitele rezervovali již na několik let dopředu. Kromě těchto hřebců zde mají veliké množství vlastních klisen,ale i ustájených koní, které připravují na některý z blížících se svodů. Samozřejmě zde můžete ustájit kobylku, kterou přivezete za některým ze jmenovaných hřebců. Centrum je vybaveno jednou velikou moderní jízdárnou a několika menšími jízdárničkami. Pracuje zde zhruba 20 až 25 zaměstnanců, podle sezony a potřeby. Centrum doporučujeme navštívit i virtuálně na www.denieuweheuvel.com, jsou tam milí lidé a dobré kafe, ale to virtuálně určitě neochutnáte… Reportáž připravila: Hana Herčíková fotografie: Věra Marková
V podvečer jsme navštívili speciální obchůdek pro majitele fríských koní, nevěděli jsme čeho si dříve všímat - speciálních fríských sedel, bílých uzdeček, přípravků pro péči o hřívu, dárkových předmětů…
Druhý den po důkladné snídani v hotelu jsme se vydali do městečka Leek, kde jsme měli předem domluvenou prohlídku jezdeckého muzea s názvem Nationaal Rijtuigmuseum. Opět bylo na co se koukat a co obdivovat. Kromě veliké prezentace starých kočárů a všech možných i nemožných důležitých i méně důležitých doplňků jsme si vychutnali atmosféru nádherného přilehlého parku s malou zoo a několika historickými budovami. Celá historie je samozřejmě úzce propojena s královskou rodinou. 
